Zápisky z četby: Žáci potřebují přemýšlet (Lenka Krejčová)

Rychlé shrnutí knížky: pohlíží na výuku žáků z mnoha pohledů. Poznatky jsou aplikovatelné i pro výuku dospělých. Srozumitelné, lehce se čte, jen 164 stran.

Vypsala jsem si pár konkrétních tipů, které chci víc aplikovat při přípravě vlastních školení/interních tréninků:

  • „Zdůraznit to, o čem je řeč a nač je třeba se soustředit, zopakovat důležité. Učitel zprostředkovává význam učení. Měli by chápat, proč se o daném problému baví a proč právě nyní.“
  • „Vždy je nezbytné, abychom se žáky pohovořili, proč je učitá odpověď chybná. Chyba žáků může být nesmírně cenným zdrojem informací pro nás a zpětnou vazbou o způsobu naší výuky.“
  • „Hovoříme-li o postupech práce, stanovujeme, nač se máme soustědit, nač nesmíme zapomenout, resp. co je potřeba si vybavit z paměti, než se pustíme do práce, které složky úkolu je třeba vzájemně kombinovat apod.“
  • „Když žáky vyzvete, aby si zkontrolovali svoji práci, ptejte se jich, co přesně budou kontrolovat.“
  • „Mezi klíčové činnosti učitele nutně patří přemýšlet, s jakými pojmy se žáci ve výuce potkávají a zkusit je analyzovat, takovým způsobem, aby se jim podařilo pochopit jejich význam. Již na počátku výuky nového učiva se osvědčuje, když učitelé provedou „diagnostiku“ stávajícího pojmového aparátu žáků….Osvědčuje se žáky požádat, ať podobné pojme porovnají a řeknou, v čem jsou shodné a v čem se liší.“
  • „Učení a rozvoj nejsou limitovány učební situací, ale stále se zaměřují na širší souvislosti. Učitel podporuje žáky v propojování informací s předchozími znalostmi, ale také přemosťuje informace do jejich každodenního života.“

O motivaci: „Akademická účinnost je pokládána za jeden z důležitých zdrojů motivace ke školní práci. To, jak žáci přemýšlejí o problémech a svém působení při jejich řešení, ovlivňuje jejich odhodlanost k práci.“ -> úroveň náročnosti úkolů, rozsahem obecnosti, intenzita.

Problém učení vs. reality: „Problémy bývají někdy charakterizovány jako dobře definované či dobře strukturované nebo špatně definované či špatně strukturované. Ve školním prostředí se častěji setkáváme s prvním typem problémů. V každodenním životě se na druhou stranu patrně mnohem častěji setkáváme s nestrukturovanými či špatně definovanými problémy.“

One Comment

  1. Bruno

    19.6.2018 at 10:49

    Páči sa mi že si robíte poznámky z prečítaných knižiek. Je to skvelá vec. Myslím si že jediná a najpodstatnejšia vec ktorú by mali školy naučiť deti a všetkých žiakov je – aby dokázali sami samostatne premýšľať a aby neboli ľudia leniví premýšľať, hľadať riešenia a v podstate laicky povedané ,,zapojili mozog,,.

    Reply

Komentovat

Váš email nebude zveřejněn.Povinná pole jsou označena *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

About Markéta

Baví mě pracovat na věcech, které dávají smysl. Ráda objevuji a jsem hladová po nových informacích. Jsem nenapravitelný optimista a věřím, že: „where there is a will, there is a way“. A nespokojuji se s průměrem!